Norská lesní kočka těží ze současné popularity polodlouhosrstých plemen, na světových výstavách FIFe (konají se vždy jednou do roka ve vybrané zemi) patří v posledních letech norské lesní kočky (spolu s mainskou mývalí kočkou) k nejvíce zastoupeným plemenům. Mainská mývalí a norská lesní kočka - původ Mainské mývalí kočky pocházejí ze Severní Ameriky, zatímco norské lesní kočky (překvapení) pocházejí z Norska. Je možné, že kočky Maine Coon pocházely z norských koček, které přivezli na americký kontinent Vikingové, ale to nebylo prokázáno. Zvířata jsou neklidná, mívají menší příjem potravy. Pokud jde o prašivinu, která postihne zvukovod, králíci potřepávají hlavou, někdy se i špatně pohybují. Přestože nejde o onemocnění smrtelné, samotný pohled na takto postiženého králíka je velice nepěkný. Přitom samotná léčba je jednoduchá a pokud chovatel Polodlouhosrstá plemena koček. Polodlouhosrstá plemena představují kompromis mezi kočkami s dlouhou a krátkou srstí. Mezi ta nejznámější patří birma, mainská mývalí, norská lesní, ragdoll, sibiřská kočka nebo turecká angora. Opět jsou mezi chovateli hojně rozšířena. Mají hustý kožíšek a mírumilovnou povahu. Sibiřská kočka je zosobněním přirozené rasy: Středně velká kočka s originálním vzhledem, silnou postavou a polodlouhou srstí se vyvíjela zcela bez lidského vlivu v jejím rodném Rusku. Od 80. let je chována cíleně. Sibiřské kočky jsou opravdovými přírodními živly. Nejvíce zaujme jejich vzezření lesních koček Mainská mývalí kočka. Plemeno mainská mývalí kočka patří mezi chovateli k oblíbeným především pro svou velikost. Ale i specifickou povahu, která už ale může odradit i toho, kdo by tuto kočku chtěl hlavně kvůli její velikosti. Mainské mývalí kočky jsou totiž dosti svérázné a svou povahou se podobají mixu klidu a… JdbDH.
